Z historie prohlížečů
aneb
boj ještě neskončil

 

Vše začalo na úplném sklonku 80' let 20.století, kdy anglický vědec pracující ve švýcarském vědeckého ústavu CERN Tim Berners-Lee (*1955) vynalezl to, co stále mnozí mylně zaměňují za internet - totiž tři božská "W" - World Wide Web. Šlo (a stále jde ) o službu vzájemně provázané komunikace mezi serverem a klientským počítačem uživatele pro zobrazení hypertextového dokumentu a dalších vnořených aplikací a služeb (skripty php, javaskript, zobrazování obrázků a videa, atd...). Aby to skutečně fungovalo, bylo zapotřebí aby na straně klienta byla aplikace, která porozumí jazyku v kterém byl dokument napsán, dokáže komunikovat po síti pomocí nějakého prostředníka a server tyto požadavky správně pochopí. Tedy prohlížeč, jehož dokument je napsán v HTML (HyperText Markup Language), protokol HTTP (Hypertext Transfer Protocol) a URL (Uniform Resource Locator) , kterému však tento vědec vtiskl nynější podobu až v roce 1994.
WWW vznikl jako systém využívající hypertext, způsob předávání informací mezi uživateli internetu, a to tak, aby jednotlivé texty mohly být mezi sebou vzájemně propojeny pomocí odkazů, aby využití této možnosti bylo pro uživatele volitelné a přitom aby nebyl uživatel nijak omezen množstvím připojení na tento odkaz a mohl ho mít zobrazený v reálném čase.
S toto myšlenkou přišel jiný muž - Ted Nelson - v době, kdy bylo Timu Bernersovi asi deset let. Teprve však on ji dokázal uvést ve skutečný život prostřednictvím "www". Když v prosinci 1990 s pomocí Roberta Cailliau uskutečnil první datový přenos www, byla odstartována nová éra internetu. Došlo k postupnému rozšiřování možností přenosu i o obrázky a fotografie.

Další důležitý mezník v dějinách webu byl 30.duben 1993, kdy CERN oznámil, že technologie WWW bude od této chvíle uvolněna zdarma i pro širokou veřejnost, a to včetně zdrojového kódu prohlížeče.
Ještě před tímto datem vytvořil Tim Berners-Lee se svým týmem první zdárný prohlížeč, který taktéž nazval WorldWideWeb, později pro přehlednost přejmenovaný na Nexus. Nebyl však jediný. Pei-Yuan Wei, univerzitní student v Berkeley, vyvinul v roce 1990 projekt Viola, z nějž se pak koncem dubna 1992 zrodil prohlížeč ViolaWWW. Na svoji dobu byl velmi pokrokový a jako první využíval tabulek a stylů.
Koncem roku 1992 vznikl v NCSA - Národním centru pro superpočítačové aplikace - nový prohlížeč s názvem Mosaic.
I on přinesl vylepšení. Obrázky se již mohli zobrazovat přímo v textu jím obtékané a ne ve zvlášť otevřeném okně jak to bylo dosud. Jeho srozumitelné uživatelské rozhraní, přehlednost, vzhled i multiplatformní použitelnost pro operační systémy z něj záhy udělala bezkonkurenční jedničku na poli prohlížečů. V lednu 1994 činil jeho podíl údajně 97%, což je rekord, který žádný prohlížeč doposud nepřekonal. Ani všudypřítomné IE...

Do popředí se však dostává jiný muž a jiný prohlížeč.Tím mužem je Marc Andreessen, spolutvůrce Mosaicu a řečeným prohlížečem Netscape Navigator, původně Mosaic Netscape.Koncem listopadu 1994 zahájil svůj start. A byl fenomenální. Již během příštího roku překonal Mosaic a v roce 1996 byl jasným favoritem s 80% podílu. Byl to však i počátek jeho pádu. Během dalších dvou let Mozaik zcela vymizel, ale Netscape stále ztrácel. Měl již 60% podílů trhu a nic nenasvědčovalo tomu, že by se situace mohla zlepšit. Měl totiž v zádech dravý Microsoft, který všemi prostředky posouval vpřed svoje dílo - Internet Explorer.

Nazývá se to válkou prohlížečů a ta pozvolna začala vstupem Microsoftu do konkurenčního klání. Bill Gates vycítil, že tohle je oblast, kterou stojí za to dobýt. Koupil licenci na zdrojové kódy Mosaica od vlastníka licence Spyglass a v polovině roku 1995 vývojáři Microsoftu uvolnili IE 1 a krátce na to balíček IE 2. Jednalo se o doplněk pro OS Windows 95 a byl zdarma pro všechny, kdo tento OS vlastnili. To byl zásadní rozdíl mezi IE a Netscape. Ten se o žádný vlastní operační systém opřít nemohl a prohlížeč byl zdarma jen pro "vznešenější nekomerční účely" (univerzity, vědecká zařízení atd...). Je jasné, že s přibývajícími uživateli internetu sílil Internet Explorer právě pro strategii, kterou Microsoft zvolil. S jasným vzestupem IE, pádem Netscape a z plným integrováním Internet Exploreru do OS od verze 4, došlo na soudní žaloby, zoufalé záchranné pokusy od Netscape Communications a nakonec to vedlo ke klinické smrti dřívějšího "kormidelníka" Netscape. Modré "Éčko" dotáhlo svůj boj do konce a neponechalo nic náhodě. Od roku 1998 do roku 2003 byl IE vyvíjel i pro konkurenční Mac OS.

Netscape ve své původní podobě zanikl roku 2003.Ani jeho pozdější a krátkodobé vzkříšení v jeho prospěch nic nezměnilo a v roce 2008 za ním ( a za tím ? ) historie udělala tečku. Ale to už se jeho dřívější sok IE potýkal z novou konkurencí.
Jeden z kroků Netscape Communications bylo uvolnění zdrojového kódu prolížeče jako open source a podpora vývojářského uskupení s názvem Mozilla. To bylo roku 1998 a do roku 2003 se tento projekt výrazně neprosadil, neboť to ze strany hlavního mecenáše nebylo chtěno. Až konečně trojici prozíravých mužů došla trpělivost a v dubnu 2003 oznámili, že Mozilla se nyní bude ubírat jiným směrem, vytvořením vlastního prohlížeče.  Mozilla Firefox vznikla oficiáně verzí 1 v listopadu 2004 ( předcházely ji betaverze ). Tento nový prohlížeč postupně sílil a jeho podíl dnes tvoří 25% - 32% podílů trhu ( odhady se různí ). A nebyl v řadě konkurenčních projektů jediný.

Norská telekomunikační společnost Telenor vytvořila prohlížeč s vlastním jádrem, a to již v roce 1994. Přes nesmělé začátky se postupně prosazoval, brzdilo jej i to, že nebyl zdarma. Přes různé kompromisy byl nakonec ve verzi 8.5 zcela volně k dispozici. To bylo v roce 2005. Patří rozhodně ke špičku a jeho vývojáři stále hledají nové možnosti. Jeho podíl na trhu není nijak velký, ale tento prohlížeč je opravdu multiplatformní, multijazykový a
k dispozici jsou i verze pro mobilní telefony.
Za zmínku snad stojí, že právě lidé kolem Opery vytáhli
do boje proti Microsoftu a argumentovali tím, že se jedná
o nekalou soutěž, když Internet Explorer je součástí OS Windows. Svůj boj vyhráli a Evropská unie kývla na řešení a nabídku Microsoftu v podobě ballot screen. Jak moc je to spravedlivé řešení, to ponechám na vašem úsudku.

Když Microsoft ohlásil konec podpory IE pro Mac OS, musela společnost Apple vyvinout vlastní prohlížeč. Ten dostal název Safari a již v lednu 2003 byl v betaverzi uvolněn pro Mac OS. Později se stal součástí tohoto operačního systému. Od roku 2007 je tvořen i pro OS Windows. Jeho mobilní verze je taktéž součástí iPhone. Safari používá vykreslovací jádro WebKit, stejně jako další nováček, který se dere dravě vpřed.

Je to Google Chrome, prohlížeč z dílny tvůrců známého vyhledávače. Jeho oblíbenost prudce roste, byť je nováčkem. Google ho oficiálně uvedla v září 2008 a v prosinci 2010 uvádí statistiky, že je třetí nejsilnější prohlížeč se zhruba 13%. Kam až může vést spojení úspěšného vyhledávače se zdatným prohlížečem, na to si musíme počkat, ale jak se zdá, Google Chrome má stále chuť si svoji pozici vylepšovat. Rozhodně z toho nemůžou mít radost vývojáři stagnujícího Firefoxu, v Microsoftu taktéž, i když nový IE 9 má překvapivě dobré výsledky tam, kde jeho předchůdci selhali a kde by to nikdo nečekal. Jak již bylo řečeno v úvodu, boj ještě neskončil...

- kj -